Chinos, šatníku nejlepší přínos!
Kalhoty chino (česky čino nebo činos), podobně jako blejzr, o kterém jsme psali již v minulosti, mají vojenský původ. V polovině 19. století, kdy Indie patřila pod správu Britského impéria, napadlo sira Harry Burnett Lumsdena, velitele pluku operujícího právě v Indii vylepšit uniformy svého mužstva. Britská uniforma totiž mimo jiné obsahovala bílé kalhoty, které se pro vojenskou službu vůbec nehodily. Sir Lumsden se inspiroval umístních obyvatel, kteří vyráběli látku barvenou kávou, kari a morušovníkovou šťávou a ve svém jazyce jí nazývali khaki. Tato barva, v hindštině znamenající prach nebo zemi, nejen že se viditelně tolik nešpinila, ale našla mezi vojáky velkou oblibu.Zhruba o půl století později tyto kalhoty dostaly i své dnešní jméno. V roce 1898 proběhla španělsko-americká válka o území Filipín. Američtí vojáci používali kalhoty stejné látky, jako kdysi ti britští v Indii. Španělům se tyto kalhoty zalíbily a začali je používat také. Protože se domnívali, že jejich výrobcem je Čína, začali je nazývat pantalones chinos, tedy čínské kalhoty. Dnes již přesně nevíme, u které armády mají kalhoty svůj přesný původ, nicméně vojáci si je natolik oblíbili, že je po válce začali nosit i v civilu, kde našly své pevné místo.
Kalhoty chino jsou dnes šité z keprové látky (v angličtině twill, případně serge, což je ale typ twillu), která vypadá jako pevné plátno, ale při detailním pohledu je vidět, že je tkána diagonálně. Originální chino kalhoty jsou šité ze 100% bavlny. V posledních letech se k bavlně někdy přidává i malé procento elastanu, aby se docílilo módních slimových střihů. Střihově jsou chino kalhoty velice klasicky tvarované, mají rovný zip, vnitřní přední a zadní kapsy, i když vzadu může být kapsa jen jedna. Dá se říci, že vypadají jako oblekové kalhoty z vlny, na rozdíl od nich ovšem nemusí mít na nohavicích puky. Díky bavlněné látce se dají kalhoty prát v pračce a záleží proto jen na jejich nositeli, zda kalhoty bude žehlit s pukem nebo do hladka. .
Tyto kalhoty se staly součástí šatníků klasických gentlemanů. Dají se nosit s blejzrem nebo sportovním sakem, nebo pouze s košilí, na dovolené nebo na víkend vypadají dobře i s polo tričkem. V horkých letních dnech, kdy to společenská situace dovolí, se dají nohavice i ohrnout a mít tak vyloženě letní ležérní kalhoty, které i ohrnuté budou stále důstojnější než pouhé šortky. Vzorníky, ze kterých se dá vybírat celá škála barev jsou vyráběny jako celoroční, tedy pevnější i silnější, se kterými se dá pohodlně vydržet až do pozdního podzimu, a také jako výhradně letní. Ty jsou velice lehké, vzdušné a tkají se v různých barvách, od modrých a béžových tonu přes odstíny červené, žluté nebo i růžové a mentolové.
Pokud volíme tradiční barvy a kalhoty doplníme sakem, případně i kravatou, vytvoříme tak elegantní společenský outfit, který sice není tak společenský jako oblek, ale zvládneme v něm absolvovat mnoho méně formálních akcí. Velmi oblíbené jsou chino kalhoty jako svatební oblečení. Na letní neformální svatby jsou přímo ideální. Dají se doplnit opět sakem a košilí, pro méně formální svatby pouze košilí a případně kšandami. Chino kalhoty jsou díky své lehkosti a měkké látce velice lehké a pohodlné, neškrtí a nesvírají, jsou pohodlné i pro dlouhé sezení v kanceláři nebo na cestě. Pokud někdo nemá rád klasický oblek, nebo se v něm příliš potí a zároveň i o víkendu nebo na dovolené chce být elegantně oblečen, měl by chino kalhoty určitě vyzkoušet. Myslím, že se pak stanou pevnou součástí šatníku každého muže, který chce být vždy dobře oblečený a zároveň ocení pohodlí a praktičnost.
#chino #chinos #trousers #kalhoty #fashion
ŠD
Tagy: Komentáře, Tipy a triky