Osobnosti
7
+7
V dubnu zemřela Dana Němcová, psycholožka, kritička a disidentka komunistického režimu. Byla také členkou Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Pomáhala uprchlíkům, migrantům, lidem nespravedlivě stíhaným. Já jsem se s Danou Němcovou setkal přibližně před dveceti lety. Pracoval jsem tehdy v kavárně - čajovně Long Life, jejíž majitelka byla paní Kateřina Klaricová, přítelkyně Dany Němcové. Ta jednou seděla ve skoro prázdné kavárně a nemohla tak neslyšet, jak se mě má tehdejší šéfová ptá na zdraví mojí maminky, která s plotýnkami ležela v nemocnici. Když pak Dana Němcová odcházela z kavárny, přišla za mnou a řekla mi, že mi přeje sílu v této situaci, brzké uzdravení maminky a pokud bych něco potřeboval, abych se jí ozval. Dodnes mne udivuje a také inspiruje toto její gesto, kdy se zcela cizímu človeku nabídla se svým zájmem, svou pomocí a především svou velikou lidskostí.
O měsíc později zemřela Soňa Červená, herečka a operní zpěvačka, velice výrazná žena a osobnost. I tu jsem měl štěstí na okamžik potkat. Datum tentokrát vím zcela přesně, bylo to 10. května 2017 při Noci literatury, která se tehdy konala v Pražských Nuslích. Soňa Červená v Muzeu Trilopark předčítala z knihy Vycpaný barbar Gergelyho Péterfyho. Atmosféra velkého sálu nemohla být skvělejší, sál byl totiž zcela ponořen do tmy, na pódiu svítila pouze stolní lampa, která osvěcovala sedmimetrového pravěkého nosorožce u níž četla Soňa Červená. Chodit za známými lidmi a žádat o autogram považuji za nevkusné, ale v případě tak mimořádných hvězd jsem ochoten učinit výjimku a navíc to byla trochu záminka se Soňou Červenou promluvit. Zájmu o autogram ráda vyhověla, společnou rukou jsme se pokoušeli zprovoznit propisku, a Soňa Červená důstojně, ale koketně pronesla, že je ráda za tmu v sále, protože v tom úzkém kuželu lampy si připadá, jako bychom byli vrstevníci. Soně Červené bylo tehdy přes 90 let mně přes 30. Byla to svým způsobem improvizovaná inscenace, každopádně velmi působivá, hodná velké hvězdy, a pro mne nezapomenutelný zážitek.
ŠD
